Dvojice Zeman - Schwarzenberg za sebou v prvním kolem hlasování zanechala Jana Fischera, který byl dlouho favoritem volby, kandidáta sociální demokracie Jiřího Dienstbiera nebo například Janu Bobošíkovou nominovanou hnutím Suverenita. Ve druhém kole pak Zeman zvítězil ziskem zhruba 55 procent hlasů při přibližně třípětinové účasti. Schwarzenberg v celkovém součtu dostal téměř o půl milionu hlasů méně.
V rozhodujícím kole hlasovali pro Zemana hlavně příznivci komunistů a sociálních demokratů, zatímco Schwarzenberga podpořili voliči tehdy vládnoucích ODS a TOP 09. Zeman vítězstvím završil návrat do české vrcholné politiky po zhruba deseti letech, která strávil většinou v ústraní. Mohl ho tehdy brát i jako zadostiučinění za neúspěch v parlamentní prezidentské volbě v barvách ČSSD z roku 2003, kdy ho porazil Václav Klaus.
Právě tehdejší prezident Klaus byl jedním z politiků, kteří výhru Zemana přivítali. Prohlásil, že "konečně zvítězila ta pravda a láska nad lží a nenávistí", i když se Zemanův tým během kampaně dopustil několika protizákonností, jak konstatoval Nejvyšší správní soud (NSS). Už začátek prezidentské volby poznamenala kontroverze, když bylo kvůli nedostatku nasbíraných platných podpisů z hlasování vyřazeno několik kandidátů.
Již po zvolení tehdy osmašedesátiletého Zemana, který se funkce ujal 8. března, někteří politici i politologové varovali, že to parlamentní strany ani vláda nebudou mít s novým prezidentem jednoduché a že zemi nebude jen spojovat. Podle řady z nich se po dvou letech a kontroverzích například okolo jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka nebo výroků o zahraniční politice platnost varování potvrdila. Dokládá to prý i obliba prezidenta, která šla v poslední době prudce dolů.
zdroj: ČTK