V každoroční zprávě o katastrofách uvedla Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC), že výhledy jsou neradostné. "Klimatické změny vedou ke škodám na živobytí a zvýšené zranitelnosti. Přírodní hrozby jsou častější a extrémnější," uvádí zpráva. "Následné tlaky na sociální, fyzické a ekonomické systémy posouvají svět do nové éry rizika."
Haiyan zasáhl Filipíny loni v listopadu a vyžádal si téměř 8000 obětí. Druhou nejsmrtelnější katastrofou byly v červnu 2013 monzunové záplavy v Indii, které zabily více než 6000 lidí.
Loňský počet 22.452 zaznamenaných obětí přírodních katastrof je ovšem podstatně nižší než průměrný počet z let 2004 až 2013, který dosahuje téměř 98.000 obětí ročně. A je to také mnohem méně než nejtragičtější rok uplynulého desetiletí - 2004 - kdy převážně kvůli zemětřesení a cunami v Indickém oceánu zahynulo 242.829 lidí.
Také odhadované ekonomické škody napáchané přírodními katastrofami v loňském roce byly s objemem 119 miliard dolarů čtvrté nejnižší za poslední desetiletí.
Například v roce 2011, kdy Japonsko postihlo mohutné zemětřesení a následná vlna cunami, dosáhly celosvětové ekonomické ztráty 391 miliard dolarů.
zdroj: ČTK