"Žádám o využití ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny do normalizace společensko-politické situace v této zemi," citoval Interfax z Putinova prohlášení.
Podle náměstka ruského ministra zahraničí Grigorije Karasina rozhodnutí parlamentu neznamená, že k nasazení vojáků musí dojít ihned. Kolik příslušníků armády by mohlo být případně použito, závisí na Putinovi, který je rovněž vrchním velitelem ruských ozbrojených sil.
Rada federace podle agentury Interfax již dříve uvedla, že ve východních a jižních oblastech Ukrajiny reálně hrozí krveprolití a celé zemi pak humanitární katastrofa.
Putinova žádost následovala po debatě obou komor zákonodárného sboru, která se týkala stabilizace situace na ukrajinském poloostrově Krym. Podle ukrajinského ministra obrany již Moskva v posledních dnech posílila svůj kontingent na Krymu zhruba o 6000 vojáků; v minulosti neoficiální zdroje uváděly, že Moskva má na Krymu na 26.000 vojáků.
Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který ze země utekl právě do Ruska, na páteční tiskové konferenci v Rostově na Donu prohlásil, že Moskvu nebude žádat o vojenskou intervenci, neboť ta prý nyní nepředstavuje řešení. Prohlásil rovněž, že Krym musí zůstat součástí Ukrajiny. Před vojenskou intervencí na ukrajinském území v posledních hodinách Moskvu varují nejrůznější zahraniční státníci včetně amerického prezidenta Baracka Obamy.
Právě prohlášení amerického prezidenta zákonodárce z Rady federace pobouřilo. Jak dnes během debaty uvedli, Obamova slova o tom, že jakákoli vojenská intervence na Ukrajině bude Moskvu "něco stát" jsou podle nich jasným překročením "určité hranice". Vyzvali proto k odvolání ruského velvyslance ve Spojených státech. Konečné rozhodnutí v této otázce přísluší Putinovi.
zdroj: ČTK