Žantovský: Že zlom přijde 17. listopadu 1989, jsme netušili

14. 11 2014 | To, že zlom v Československu přijde v roce 1989, se tušit dalo, ale že to bude 17. listopadu, nepředpokládal nikdo. U příležitosti 25. výročí pádu komunismu to ČTK řekl jeden ze zakladatelů Občanského fóra, blízký spolupracovník exprezidenta Václava Havla a dnes velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský. V polistopadové éře postrádá důslednější prosazování práva a radikální reformu justice i potrestání konkrétních viníků za totalitní režim v Československu.

Původní profesí psycholog působil na konci 80. let jako pražský korespondent tiskové agentury Reuters. "Přímo v práci mi režim tehdy už nebránil, ale při různých protestech a demonstracích na Václavském náměstí jsem podstupoval stejné riziko jako každý jiný demonstrant," zavzpomínal na přelomový rok 1989. "Zlom se tušit dal, ale nevěděli jsme, že přijde právě 17. listopadu. Spíše se čekalo na 10. prosince, Den lidských práv," doplnil.
 
Po 17. listopadu se stal mluvčím Občanského fóra a ve stejné pozici posléze spolupracoval i s prezidentem Havlem. I přes nespokojenost části české společnosti s tím, jak se Češi rozešli se svou komunistickou minulostí, snažilo se o to Česko podle Žantovského důsledněji než jiné státy střední a východní Evropy. "Že se nezavíralo a nestřílelo, nepovažuji za chybu. Nejsme jako oni (komunisti). Konkrétní viníci se potrestat měli, ale justice byla ve většině případů jiného názoru," poznamenal.
 
"Měli jsme daleko důsledněji prosazovat vládu zákona a radikálně reformovat justici," vidí Žantovský hlavní nedostatky polistopadového období. Přesto podle něj mohou Češi být hrdí na to, kam se jejich země od roku 1989 dostala. Za největší výdobytek posledních 25 let přitom považuje svobodu občanů, kteří se mohou rozhodovat sami za sebe.
 
Jako aktivní diplomat, který postupně vedl ambasády v USA, Izraeli a nyní v Londýně, nevnímá na rozdíl od jiných přímých aktérů sametové revoluce tak silně kriticky upozaďování "havlovské" politiky lidských práv na úkor ekonomických zájmů, k němuž dochází za současného vedení České republiky.
 
"Havlova politika v tomto i jiných ohledech vycházela především z pocitu spoluzodpovědnosti nejen za vývoj v naší zemi, ale i v jiných částech světa," připomněl s tím, že by ani dnešní Česko nemělo být lhostejné k porušování lidských práv ve světě. "Obhajoba lidských práv nám má být stejnou samozřejmostí, jakou je naší zahraniční politice už dávno obhajoba našich ekonomických zájmů," soudí Žantovský, který krátce před výročím 17. listopadu vydal o Václavu Havlovi rozsáhlou biografii.
 
zdroj: ČTK

Speciály