Zeman samostatnost tohoto nejmladšího samostatného státu v Evropě neuznává. Stejně jako dosluhující prezident Václav Klaus by nepřipustil jmenování velvyslance. V případě zvolení Schwarzenberga prezidentem by v Kosovu ČR mohla mít plnohodnotné diplomatické zastoupení. Nyní je na nižší úrovni kvůli odporu Klause.
"Já bych dokonce stáhnul i toho charge d'affaires, který tam je. Natož abych tam jako prezident, v případě svého zvolení, jmenoval velvyslance. Kosovo pokládám za teroristický režim, financovaný narkomafiemi," řekl Zeman. Bývalou srbskou provincii podle svých slov nepovažuje za demokratický stát. "ČR má mít plnohodnotného velvyslance v Kosovu," říká oproti tomu Schwarzenberg. Ministr zahraničí vedl českou diplomacii v době, kdy Kosovo vyhlásilo jednostrannou nezávislost na Srbsku, kterou česká vláda uznala.
Volební rivalové mají rozdílné názory i na další rozšiřování unie. "Dovedu si představit vstup Chorvatska, který už je na spadnutí. A dejme tomu i vstup Srbska, ale to je tak asi všechno," řekl Zeman k integraci balkánských států. "Cílem české zahraniční politiky dlouhodobě je, aby byl celý Balkán součástí EU," sdělil naopak Schwarzenberg.
K možnému rozšíření EU o Turecko se oba politici stavějí rezervovaně. "Mám dojem, že Turecko nehodlá plnit podmínky, nutné pro přijetí, jako je například narovnání vztahů s Kyprem a změna postoje k národnostním a politickým menšinám," řekl Schwarzenberg. "Jsem rozhodně proti vstupu Turecka do EU, protože je to jiná kultura. A Evropa není integrována jenom ekonomicky, ona je integrována i kulturně svými hodnotami," zdůraznil Zeman. Podle svých slov by však respektoval, pokud by se Turecko stalo privilegovaným strategickým partnerem EU, což je jedna ze zvažovaných variant spolupráce unie s Tureckem.
Podle Zemana by se Evropa měla v dlouhodobém horizontu stát federací, neměla by ale být takzvaným superstátem. Na evropskou úroveň by podle něj měla být přenesena například společná zahraniční nebo obranná politika. "Ale já s oblibou uvádím tak nesmyslné příklady, jako jsou třeba úsporné žárovky, ale podobné desítky dalších věcí, kde by měla být plně zachována kompetence národních vlád a národních parlamentů," podotkl Zeman. "Společně má rozhodovat otázky, které jsou klíčové pro rozvoj celé Evropy. Otázky, které se týkají jen regionů, mají být řešeny na národní úrovni," uvedl k roli unijních rozhodovacích orgánů Schwarzenberg.
K otázce stabilizačních mechanismů, kterými se unie snaží konsolidovat eurozónu, Zeman uvedl, že souhlasí s paktem stability včetně mechanismů za jeho nedodržování. "Ale nejsem příliš pro evropský stabilizační balíček, protože se domnívám, že je to spíše skrytá forma podpory těm vládám, které neumí dobře hospodařit," podotkl. Evropa podle něj v historii překonala řadu krizí, které ji posílily. "Musíme se snažit, aby EU byla funkční, ale proces sbližování musí být vždy se souhlasem občanů EU," řekl Schwarzenberg.
Oba protikandidáti by zřejmě i nadále podporovali Klausem vyjednanou výjimku z lisabonské smlouvy. "Když už to pan prezident dojednal, snažil jsem se a snažím se jako ministr zahraničí, aby byla tato výjimka zakotvena," zdůvodnil Schwarzenberg. Zeman prý byl zpočátku k výjimce skeptický, později pro ni ale našel pochopení, dodal.
zdroj: ČTK
