Největší hrozbou pro Bosnu a Srbsko je nyní rozvodněná Sáva

Největší hrozbou pro Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu a Srbsko, kde ničivé povodně od minulého týdne postihly více než 1,6 milionu lidí, je nyní řeka Sáva. V Bělehradu, kde se vlévá do Dunaje, vybudovali záchranáři a dobrovolníci asi dvanáctikilometrovou hráz z pytlů s pískem, která má srbskou metropoli před přívaly vody uchránit. Kritická nadále zůstává situace na severovýchodě Bosny. Záplavy si na Balkáně vyžádaly asi pět desítek obětí.

Obzvláště napjatý je vývoj na Sávě v srbských městech Šabac, Sremska Mitrovica a také v Bělehradě. V sousední Bosně pak řeka ohrožuje Orašje. Toto město je podle AFP obklopeno vodou, která již zaplavila sousední vesnice.
 
Vedle povodní a sesuvů podmáčené půdy ohrožují obyvatele Bosny minová pole. Na nich je po občanské válce z počátku 90. let stále asi 120.000 náloží. Ačkoli jsou minová pole zmapována, některé miny z nich zřejmě živel odnesl. Podle expertů bosenské úřady hrozbu nezlikvidovaných trhavin dlouhodobě podceňují. O nebezpečí takzvaných putujících min se hovořilo mimo jiné i po povodních před čtyřmi lety.
 
Nynější povodně, které jen v Bosně s takřka čtyřmi miliony obyvatel přímo postihly čtvrtinu populace, vyústily na Balkáně v rozsáhlé evakuace. V Bosně a Hercegovině muselo opustit své domovy přes 100.000 lidí, což je v této zemi největší nucený přesun obyvatelstva od konce války v roce 1995. Srbsko hlásí přes 30.000 evakuovaných, z toho takřka 14.000 jich je z okolí města Obrenovac nedaleko Bělehradu.
 
"Situace na vodních tocích se rychle mění. Především ze západní části Srbska přicházejí informace o sesuvech půdy a bahna," uvedl v dnešním tiskovém prohlášení českých hasičů Roman Hlinovský, kterého Praha v sobotu vyslala do Bělehradu jako experta na zvládání mimořádných situací.
 
Srbové s obavami hledí také na Dunaj, jehož hladina stále roste. Evropský veletok, který vydatně zásobují rozvodněné přítoky, by ale podle srbských hydrometeorologů měl regiony poničené již jinými řekami ušetřit. Hladina Dunaje bude v následujících dnech sice stále stoupat, protipovodňové zábrany by ale překonat neměla, uvedli podle AP vodohospodáři.
 
Teplé a slunečné počasí, které vystřídalo vytrvalé deště, umožnilo úřadům začít s úklidovými pracemi a dezinfekcí zaplavených území. Bosna v pondělí varovala, že hrozí "katastrofické" epidemie žloutenky a tyfu, neboť voda je kontaminovaná tlejícími zdechlinami zvířat.
 
V Bosně se podle agentury ANSA ocitl milion lidí bez pitné vody, 100.000 domovů bylo zničeno, případně těžce poškozeno, škody hlásí i školy a nemocnice a vážně poničena je také dopravní infrastruktura. Ministr zahraničí Zlatko Lagumdžija dnes řekl, že rozsah škod je přirovnatelný jen k válečnému řádění z let 1992 až 1995. "Jediný rozdíl je, že je méně obětí," dodal. Památku zahynulých, kterých je podle současných odhadů Sarajeva asi 30, uctí Bosna a Hercegovina dnem smutku ve středu. Úřady již také varovaly, že očekávají nárůst bilance obětí. V sousedním Srbsku počínaje středou začíná třídenní smutek.
 
Lítost nad vysokým počtem mrtvých vyslovila řada zemí, soustrastný telegram dnes poslal do Bělehradu a Sarajeva také český prezident Miloš Zeman.
 
Se zvládáním povodní a jejich následků pomáhají na Balkáně mezinárodní týmy záchranářů, mimo jiné i Češi. Česká republika poskytla postiženým zemím také čerpadla a balíčky pro nouzové přežití. V pondělí Bosna se Srbskem požádaly mezinárodní společenství o další pomoc.
 
K solidaritě s postiženými opakovaně na Twitteru vyzývá srbský tenista Novak Djoković. Jeho nadace již oznámila, že tenista svou výhru z vítězného turnaje Masters v Římě věnuje obětem povodní ve své vlasti. Celkem by podle DPA měla nadace poskytnout asi 600.000 dolarů (zhruba 12 milionů korun).
 
Rozsah škod a počet obětí není zatím přesně znám. Odhaduje se, že v Bosně zahynulo na 30 lidí, v Srbsku 19 a v Chorvatsku jeden člověk.
 
zdroj: ČTK