Nemocnice dostanou za akutní péči příští rok o tři pct. víc

Nemocnice dostanou za akutní péči příští rok o tři procenta víc než letos, u drtivé většiny by to mělo stačit na pětiprocentní růst tarifních platů, řekl novinářům po dnešním jednání se zástupci nemocnic ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Ministerstvo původně navrhovalo růst o 2,5 procenta, nemocnice tedy vyjednaly víc. Regionálním nemocnicím ale podle jejich zástupců ani to stačit nebude. 

Ministr uvedl, že všem požadavkům vyhovět nemůže, protože "nemá tiskárnu na peníze". I proto je podle něj zvýšení paušálu spojeno se stanovením pevného stropu, který neumožní žádný další růst plateb při výrazně vyšší produkci. O úhradách pro dlouhodobou péči dnes rozhodnuto nebylo, ministerstvo analyzuje data. 
    
Regionální nemocnice sdružené v Asociaci českých a moravských nemocnic (AČMN) požadovaly nárůst úhrad za akutní péči o čtyři procenta, jinak prý nebudou na slibované zvýšení platů mít. Připomněly, že jim dosud pojišťovny ani neposlaly letošní platby za zrušené stokorunové regulační poplatky. Ministr poznamenal, že vyhláška pro příští rok kompenzaci zrušených poplatků zahrnuje. 
    
Úhradová vyhláška je v připomínkovém řízení, vyjít musí do konce října, aby se od ledna podle ní mohlo účtovat a platit. Podle Jiřího Čihaře z Asociace nemocnic, která sdružuje fakultní nemocnice a velká zařízení zřizovaná ministerstvem zdravotnictví, by dohodnutá tři procenta nárůstu měla nemocnicím celkově stačit. Některé nemocnice ale tak úspěšné podle něj být nemusejí. 
    
Nespokojenost vyjádřil i šéf AČMN Eduard Sohlich. "Přišli jsme na jednání s mandátem na čtyřprocentní nárůst. Tři procenta navýšení určitě pro regionální nemocnice stačit nebudou," prohlásil. Oproti nemocnicím zřizovaným ministerstvem zdravotnictví mají totiž regionální nemocnice vyšší osobní náklady, víc tedy vydají za personál. 
    
Příjem každé nemocnice stoupne o tři procenta, na platy ale jde jen zhruba polovina jejich výdajů. Navýšení z té poloviny, která nejde na platy, se tedy také přesune do platů. 
    
"U některých nemocnic to nemusí být úplně jednoduché, ale my nejsme schopni řešit každou jednotlivou nemocnici, a já jsem přesvědčen, že segment jako celek si poradí," reagoval ministr. Omezení péče se neobává. 
    
Jiného názoru je právník AČMN Stanislav Fiala. Tři procenta navýšení příjmů stačí na 2,5 procentní nárůst tarifů, s tím souhlasí, a pokryjí zčásti také inflaci. Na rozvoj léčebných programů či nutné opravy a řešení havárií nemocnice podle něj ale už mít nebudou. V nejlepším případě zůstane péče stejná, ale může se i zhoršit, řekl Fiala ČTK. 
    
Situace regionálních nemocnic je podle něj komplikovanější v tom, že zatímco v nákladech fakultních nemocnic tvoří mzdy 40 až 45 procent, u regionálních v akutní péči 50 až 60 procent a v následné kolem 70 procent. Na mzdy tedy potřebují navýšení úhrad přinejmenším o čtyři procenta. O financování regionálních nemocnic a dosud neuhrazených náhradách zrušených regulačních poplatků chce AČMN jednat s premiérem. Ministr zdravotnictví ale poukázal na to, že úhradová vyhláška pro letošní rok už obsahovala povinnost pojišťoven plně kompenzovat všechny zrušené regulační poplatky. V tom ji úhradová vyhláška pro rok 2016 plně kopíruje, dodal. "Od VZP mám potvrzeno, že kompenzaci zrušených poplatků v průběhu roku 2015 vyplácí pravidelně v měsíčních zálohách, a to do sta procent stavu loňského roku," sdělil Němeček ČTK. 
 
zdroj: ČTK