Výroba kraslic je na moravském venkově v plném proudu

Do Velikonoc sice schází zhruba měsíc, na mnoha moravských vesnicích ale takzvané malérečky pilně vyrábějí kraslice. Snad nejvíce, přibližně 40, jich je v Borkovanech na Břeclavsku. Například sedmašedesátiletá Božena Němečková jich se svojí dcerou Markétou Šplíchalovou a za pomoci vnučky Viktorie vyrobí na každé Velikonoce tisíc. Jejich barevné a pestře gravírované kraslice těší milovníky tradic i v USA, Španělsku, Německu či Švýcarsku. 

"Výroba každé kraslice, tedy samotné vyškrabávání, trvá zhruba hodinu. Protože je ale mezitím skořápka několikrát obarvena a schne, zabere to celkem dva dny," řekla ČTK Šplíchalová. Dříve se s výrobou kraslic začínalo po Vánocích. Protože je zkušených maléreček stále méně, vyrábějí je nyní celoročně. Většina z nich kupuje slepičí skořápky z líhní. Kdyby je měli dodávat z chovů svých slepic pouze známí, bylo by kraslic málo. 
    
Je mnoho způsobů, jakými jsou kraslice zdobeny. Pro Borkovany je typické opakované malování a gravírování neboli vyškrabávání. Šplíchalovou, která je prodavačkou ve zlatnictví, tuto techniku naučila v jejích šesti letech matka a nyní se u nich snaží získat zkušenosti s gravírováním také její dcera Viktorie. 
    
"Samozřejmě, že je nutná trpělivost a šikovnost, musí být ale spojeny se silou v rukou, která se získá až časem. I zkušené malérečce občas skořápka praskne," vysvětlila malérečka. 
    
O malované kraslice z Moravy je podle ní největší zájem v Německu. Kraslice neslouží jen jako nezbytná součást oslav Velikonoc, ale pro mnohé cizince jsou i zajímavým suvenýrem. 
    
Borkovanské kraslice se svými typickými ornamenty jsou známé po celém světě. Podle historiků první a prokazatelně nejstarší nalezené zlomky kraslic na Moravě pocházejí z okolí Velkých Hostěrádek a Borkovan z let 1020 až 1030. 
    
K nejstarším malérečkám patří osmasedmdesátiletá obyvatelka Borkovan Marie Pivodová, která kraslice vyrábí i z kachních, husích a pštrosích vajec. Nejsladší kraslice bezesporu vyrábí stejně stará Marie Švirgová z Lanžhota u Břeclavi. Peče je totiž z perníku. 
    
Před bezmála 40 lety totiž její manžel potřeboval kus železa, pro který si zašel na skládku tehdy známého podniku Maryša v Rohatci u Hodonína. Našel jej tam společně se dvěma formičkami ve tvaru vajíček. Další formičky jí pak vyrobil z naběraček. Nyní se u Švirgů pečou perníkové kraslice v 16 velikostech. 
 
zdroj: ČTK