Po vyhlášení celkových výsledků bude možné zpochybnit jak hlasování během finále mezi Milošem Zemanem (SPOZ) a Karelem Schwarzenbergem (TOP 09), tak hlasování v úvodním volebním kole před dvěma týdny.
Stížnost by mohli podat sami voliči, nebo poslanci a senátoři, kteří nominovali některého z kandidátů, a to do sedmi dnů po vyhlášení výsledků. Pokud by tedy byly výsledky vyhlášeny v poslední lednové úterý, případnou stížnost by bylo třeba soudu doručit mezi 30. lednem a 5. únorem.
Návrh na neplatnost volby prezidenta by mohli lidé, podobně jako v případě jiných typů voleb, podat v případě, pokud by měli za to, že pravidla daná volebním zákonem byla porušena "způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby prezidenta". Stížnosti by asi následovaly hlavně v případě, pokud by rozdíl mezi finalisty byl ještě těsnější než v prvním kole. V něm Zemana i Schwarzenberga volilo přes 1,2 milionu lidí, přičemž expremiér předstihl vicepremiéra jen o zhruba 42,000 hlasů.
Pokud by Nejvyšší správní soud návrhu na neplatnost volby hlavy státu vyhověl, mohl by podle zákona nařídit opakování celých prezidentských voleb, do nichž by se mohli zapojit i noví kandidáti, nebo jen některé části dosavadního volebního procesu. Takové rozhodnutí ale nejspíš s ohledem na verdikty Nejvyššího správního i Ústavního soudu v případě vyřazených kandidátů nelze příliš očekávat. Možnost přepočítávat voličské hlasy zákon neuvádí. V minulosti přepočítávání nařídily jen krajské soudy při přezkumu komunálních voleb ve dvou obcích.
zdroj: ČTK