Zeman stále preferuje menšinovou vládu s tolerancí opozice

Prezidentský kandidát Miloš Zeman by v případě, že by se stal hlavou státu, jmenoval po volbách premiérem politika, který dokáže vytvořit menšinovou vládu s tolerancí silné opoziční strany. Takové řešení považuje za lepší než sestavení vládní koalice, která by se opírala o většinu více než 101 poslance. Zeman tedy preferuje stejný model jako v době někdejší opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS. Jako prezident by se prý nebránil ani menšinové vládě opírající se o toleranci KSČM. Zemanův protikandidát Karel Schwarzenberg by po premiérovi naopak chtěl, aby získal co největší podporou demokratických stran. Oba to uvedli v odpovědi na otázky ČTK. 

"Příklad Jiřího Paroubka z roku 2010 jasně prokázal, že ten, kdo zvítězil ve volbách, ještě nemusí mít schopnost sestavit vládu. Takže jmenoval bych premiérem politika, který buď - což pokládám za lepší řešení - vytvoří menšinovou vládu vítězná strany s tolerancí silné opoziční strany nebo v horším případě, ale i to bych respektoval, který dokáže sestavit koalici, která bude mít podporu více než 101 poslance," řekl Zeman ČTK. 

Zemanova menšinová vláda ČSSD tolerovaná opozičními občanskými demokraty vznikla v roce 1998 po překvapivé dohodě Zemana s tehdejším lídrem ODS Václavem Klausem. Opoziční smlouva sice umožnila vznik poměrně stabilní vlády, na druhou stranu ale podle řady politologů zablokovala politické prostředí a nastolila v něm nestandardní poměry. V posledních sněmovních volbách v roce 2010 sice zvítězila ČSSD vedená Jiřím Paroubkem, vládu ale sestavila ODS, TOP 09 a Věci veřejné. 
    
Po případném vítězství ČSSD v dalších volbách do Sněmovny by Zemanovi nevadila menšinová vláda socialistů s tolerancí komunistů. "Já už jsem toto radil Vladimíru Špidlovi, kdy po volbách v roce 2002 byla šance vytvořit menšinovou sociálnědemokratickou vládu s tolerancí komunistické strany. Vladimír Špidla mě tehdy neposlechl, vytvořil křehkou stojedničkovou vládu, která se potácela od neúspěchu k neúspěchu, a nakonec sám jako předseda vlády musel odejít," řekl Zeman. 
    
Ze Schwarzenbergova vyjádření naopak vyplývá, že by si vládu s podporou KSČM nepřál. "Jmenoval bych premiéra, jenž je schopen sestavit vládu, která ve Sněmovně získá největší podporu demokratických politických stran," uvedl. 
    
Oba prezidentští kandidáti se naopak shodují na tom, že by co nejdříve doplnili novými soudci Ústavní soud, kterému kvůli neshodám Klause a Senátu chybí dva soudci už od začátku června. V lednu končí funkční období dalšímu ústavnímu soudci. Zeman i Schwarzenberg také oceňují dosavadní práci předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. 
    
Schwarzenberg by chtěl, aby soud vedl opravdový znalec ústavního práva s pevným charakterem a mimořádnou kvalifikací. "Zavázal jsem se, že nebudu jmenovat. Ale Pavel Rychetský je zajisté velice výrazná osobnost, moc si ho cením už od roku 1990, kdy jsem s ním začal spolupracovat. Soud bych doplnil co nejdříve, je to podle mého názoru nutné," uvedl Schwarzenberg na dotaz, zda by podpořil pokračování Rychetského v čele soudu. 
    
Zeman jednoznačně odpověděl, že by určitě podpořil pokračování Rychetského v roli předsedy ÚS. Právě s ním by také chtěl konzultoval jmenování dalších soudců ÚS. "Nevidím důvod, proč tento návrh, který jak víte musí projednat Senát, proč bych tento návrh jakkoli opožďoval," řekl. 
 
zdroj: ČTK